-1934 vznikla v Německu tzv. Reichsfilmkammer, hlavní ředitelství pro kontrolu a schvalování filmových děl. Toto mělo velký dopad na českou kinematografii po roce 1939.
PROTEKTORÁT (vznik 15.3. 1939)
- 1. období : protektorem Von Neurath
- záměrem prt. likvidace českých hraných filmů
- vznik organisace Kuratorium mládeže (česká obdoba Hitlerjugend ), v čele kolaborant Em. Moravec
- 1939: V. Vančura prosadil osnovu pokračování českého filmu za podmínek: nepřebírání nacistických témat, důraz na kvalitu.
-od 1939: příprava Filmové komory : vrcholný orgán pro správu domácí kinematografie
-od roku 1939 klesá objem produkce: 1939: 40 filmů, 1944: 9 filmů. Toto ovšem způsobilo selekci méně kvalitních režisérů a kvalitativní nárůst filmů. Protektor Von Neurath snížil produkci na 25 filmů za rok. ( pro srovnání: Amerika jich v roce 40 produkovala přibližně 3x tolik)
-od roku 1935 také funguje tzv. Filmový kulturní sbor, který určuje dotace, povolení dovozu filmů ze zahraničí ap. Jeho členem je i režisér Binovec.
- od 1935 se také udělovaly Státní filmové ceny ( pro většinu nominovaných i vítězů velká přítěž po konci války )
-velký počet adaptací literárních předloh ( tolerovaná emancipace české kultury )
-část režisérů podlehla tlaku nacismu : npř. film Velká přehrada režiséra Holmana (1942)
- fenomén filmových týdeníků (FT většinou zaznamenávaly mnohem delší časové období než týden a vysílaly se také několik týdnů po sobě, záviselo to na frakvenci zpravodajských novinek z fronty ap.) Filmové zpravodajství podřízeno německé propagandě. Formálně se FT nezměnily až do svého nahrazení zpravodajskými relacemi. Šlo o jeden z mála obrazových záznamů dění na frontách a také o velmi silný prop. manipulátor. Složení týdeníků: totožné se složením FT za socialismu, zprávy v pozitivním tónu o sportvních a společenských akcích, veselé (ale nanicovaté) rady do života, záběry z fronty a továren, které měly motivovat k solidaritě s vojáky a vytvořit z nich postavy hrdinů pečujících o vlast do roztrhání těla.
16.3. 1939: pokus o převzetí Barrandovských ateliérů skupinou českých fašistů, mezi kterými byl i V. Binovec. Tato akce se nezdařila.
-21.6. 1939: zavedeny do praxe Norimberské zákony: zákaz Židům disponovat majetkem, za židovskou firmu se považovala každá, kde byl v představenstvu alespon´ 1 Žid. Toto platilo i u studií AB Barrandov ( Masaryk )
- od 1939 spadá cenzura plně do rukou Německých funkcionářů. Vyřazeny "nevhodné" filmy, především s emigranty, Sověty, Židy ap. Toto bylo jedno z nejsilnějších poškození distribuce filmů ze zahraničí, takže do Čech nepřicházely prakticky jiné filmy, než ty "čisté"
- Obsazení a spojení všech filmových ateliérů v českých zemích ( Barrandov, Hostivař, Foja film). Tyto ateliéry byly násilně spojeny pod vedením tzv. Trojhaendera (vedoucího), Karla Schultze.
- společnost Prag film spadala pod německou UFU (UFA Film, Berlin), ale měla vlastní dramaturgický plán.
- většina filmů měla za cíl upevnit kulturně - historické pozice Němců v Čechách. ( perfektně ilustrováno ve filmu J. Herze Zastihla mě noc, když je Jožka Jabůrková poprvé odvedena před "komisi" a také ještě ve scéně, kdy jako starsostka bojuje za práva českých pracujících. poz.aut.) V podstatě šlo o to, upozornit dostatečně důrazně všechny na to, že Němci jsou vlastně otci Českých zemí a vše co máme, je vlastně německé.
-v roce 1943 založen Filmový archiv (dnes NFA), postaveny nové haly na Barrandově, založen filmový orchestr ad.
- od roku 1943 vyráběly české hrané filmy jen 2 firmy v zemi : Lucernafilm a Unionfilm.
-ČFÚ vydávalo měsíční věstník, kde byla uveřejněna nejrůznější nařízení: za protektorátu platila nejsilněji asi následující : pořadí při promítání ( Týdeník - Kulturní film - Hraný film. Divák tedy musel vidět všechno ), skladba titulků ( německo - české, pořadí jmen. Pozoruhodné toto bylo např. u Pauly Wessely v Rakousku, která se uváděla vždy dříve, než název filmu. V americe toto bylo ovšem naprosto běžné a podporovalo kult hvězdy. U nás šlo oto, aby proněmecké hvězdy byly uvedeny dříve než ostatní )
-film Zlaté město : 2.německý barevný film: silná protipražská tematika.
-vznikla kina pro úzký film
-před válkou byli avními provozovateli kin instituce Sokol a Orel (církevní tělových. ins.): po vzniku protektorátu se provoz přesunul pod německou správu.
HLAVNÍ TEMATICKÉ MOŽNOSTI FILMŮ:
- Historický film prakticky ne, jen bez politického podtextu schválený cenzurou.
- Adaptace klasických literárních předloh
- silný kult Prahy: filmy popisující krásy města
- spoečenské a situační komedie
- svatováclavský kult: německá propg. : Sv. václav měl založit tradici českého podřízení se Říši
- romantické filmy bez politického kontextu
- kulturní filmy (krátký filmový útvar, který dokumentárně popisoval krásy krajiny a byl většinou doplněn klasickým hudebním nebo poetickým komentářem.)
- filmové týdeníky
Velmi výrazná byla v protektorátním filmu práce s hudbou a písní : film sloužil jako forma "videoklipu" pro nový šlágr. jinou možností bylo použití klasického hudebního díla ve filmu (např. ve filmu Jiný vzduch, kdy Hana Vítová jde do divadla na Mou vlast, které je věnován obrovský prostor. Dále pak pro zvýraznění postavení určitého člověka (většinou Žida nebo Rusa), např. ve filmu Jan Cimbura, scéna v hospodě, kdy Žid okrádá opilce a pak je z vesnice vyhnán.
USPOŘÁDÁNÍ PO VÁLCE:
- většinou se upřednostn´ovaly komunistické vize zestátnění filmu, tyto teorie se objevily i po I. sv. válce.
2 skupiny teoretiků poválečného uspořádání:
- ZLÍNSKÁ (E. Klos, touha zestátnit i kina ) Financování filmu z vlastních zdrojů : oběh financí v rámci resortu: co se vydělá se investuje, nezávislost na státních dotacích.
- PRAŽSKÁ
0 komentářů:
Okomentovat