Během 30. let, přesněji v rozdělení 1930 -1934 a 1934 a dále se setkáváme s výraznou proměnou filmové narace a i se zúžením tematického záběru filmů. Nemluvme ani o módní, slovní a námětové persekuci.
Amerika, přesněji Hollywood, byl na přelomu 20. a 30. let místem velmi uvolněné morálky. Svůj vliv na to mělo společenské ovzduší v Evropě, kde "nic nebylo zakázáno" a většina umělců, kteří se podíleli na výstavbě Hollywoodu přicházela právě z Evropy.Mezi tzv. první vlnou imigrantů byly osobnosti jako např. Alla Nazimova, Eva Le Gallienne, Pola Negri ad.
Počátek 30. let byl dobou společenského rozmachu, kdy nikdo nepředpokládal katastrofální dopady hospodářské krize, nastoupil v plné síle zvukový film a tržby za filmy vzrůstaly kosmickou řadou..Ale zavedení plynulého dialogu na plátno přinášelo nejen mnoho dalších možností, ale také mnoho dalších úskalí. Omezené množství textu v mezititulcích vystřídaly rozsáhlé dialogy, scénáře byly tudíž hůř kontrolovatelné a rozšířily se s technickým vývojem i tematické možnosti filmu. To vše přidělávalo starosti těm, kteří "dbali o mravní výchovu mládeže".
Zatímco v roce 1933 ještě v klidu v kinech probíhal film Marihuana, který je skvělým návodem na užívání a pašování drog a obsahuje i některé explicitní sexuální scény, Královnu Kristýnu o rok později již sestříhali o téměř 7 minut, a to neobsahovala ani zlomek takového sexuálního podtextu.
Cenzurní kodex (tzv. Hayesův kód)byl zaveden na počátku 1934 a ve své první verzi, která přinášela asi největší deformace, fungoval až do konce 40. let. Jeho vlivu se nevyhla tvorba současná, ale ani filmy z éry němého filmu nebo natočené před jeho zavedením. Některé byly na americkém trhu zakázány úplně (např. Zrození národa DW Griffitha), jiné sestříhány do podoby, která neměla s původní verzí moc co dočinění.
Hlavní cíle CK byly následující: potlačit propagaci nelegálních drog, zachovat mravní čistotu mládeže, popořit kult klasické rodiny, potlačit propagaci nezákonných náboženských hnutí, zmírnit nárůst kriminální aktivity šířené ve filmu ad.
V podstatě šlo o to, že se přeměřovaly hloubky dekoltů na dámských šatech, erotické scény se zakázaly úplně (byl i velmi podrobný předpis, jak se na plátně líbat).Dialogy nesměly obsahovat vulgarismy, pokud se nejednalo o negativní postavu, každý, kdo se dopustil jakéhokoliv přestupku proti mravům musel být vykreslen jako špatný a nějak bídně skončit, nejlépe zemřít. Otázka homosexuality a úchylek byla naprosto vynechána. Z filmů byly vyřazeny projevy jakéhokoliv sektářství a magie. Drogy a drogové závislosti se rovněž neobjevovaly( mimo cigaret, které procházejí svojí perzekucí v dnešní době..a alkoholu, který ovšem nesměl být uváděn jako pozitivní )...Samozřejmě byla také zahrnuta politická cenzura, která ale nebyla v takovém rozsahu, že by se mohla rovnat Španělsku nebo Německu a byla oproti jiným paragrafům vcelku nevýrazná.
Tak a ted´zkuste natočit dobrý film, když nemůžete vlastně vůbec nic.
Amerika, přesněji Hollywood, byl na přelomu 20. a 30. let místem velmi uvolněné morálky. Svůj vliv na to mělo společenské ovzduší v Evropě, kde "nic nebylo zakázáno" a většina umělců, kteří se podíleli na výstavbě Hollywoodu přicházela právě z Evropy.Mezi tzv. první vlnou imigrantů byly osobnosti jako např. Alla Nazimova, Eva Le Gallienne, Pola Negri ad.
Počátek 30. let byl dobou společenského rozmachu, kdy nikdo nepředpokládal katastrofální dopady hospodářské krize, nastoupil v plné síle zvukový film a tržby za filmy vzrůstaly kosmickou řadou..Ale zavedení plynulého dialogu na plátno přinášelo nejen mnoho dalších možností, ale také mnoho dalších úskalí. Omezené množství textu v mezititulcích vystřídaly rozsáhlé dialogy, scénáře byly tudíž hůř kontrolovatelné a rozšířily se s technickým vývojem i tematické možnosti filmu. To vše přidělávalo starosti těm, kteří "dbali o mravní výchovu mládeže".
Zatímco v roce 1933 ještě v klidu v kinech probíhal film Marihuana, který je skvělým návodem na užívání a pašování drog a obsahuje i některé explicitní sexuální scény, Královnu Kristýnu o rok později již sestříhali o téměř 7 minut, a to neobsahovala ani zlomek takového sexuálního podtextu.
Cenzurní kodex (tzv. Hayesův kód)byl zaveden na počátku 1934 a ve své první verzi, která přinášela asi největší deformace, fungoval až do konce 40. let. Jeho vlivu se nevyhla tvorba současná, ale ani filmy z éry němého filmu nebo natočené před jeho zavedením. Některé byly na americkém trhu zakázány úplně (např. Zrození národa DW Griffitha), jiné sestříhány do podoby, která neměla s původní verzí moc co dočinění.
Hlavní cíle CK byly následující: potlačit propagaci nelegálních drog, zachovat mravní čistotu mládeže, popořit kult klasické rodiny, potlačit propagaci nezákonných náboženských hnutí, zmírnit nárůst kriminální aktivity šířené ve filmu ad.
V podstatě šlo o to, že se přeměřovaly hloubky dekoltů na dámských šatech, erotické scény se zakázaly úplně (byl i velmi podrobný předpis, jak se na plátně líbat).Dialogy nesměly obsahovat vulgarismy, pokud se nejednalo o negativní postavu, každý, kdo se dopustil jakéhokoliv přestupku proti mravům musel být vykreslen jako špatný a nějak bídně skončit, nejlépe zemřít. Otázka homosexuality a úchylek byla naprosto vynechána. Z filmů byly vyřazeny projevy jakéhokoliv sektářství a magie. Drogy a drogové závislosti se rovněž neobjevovaly( mimo cigaret, které procházejí svojí perzekucí v dnešní době..a alkoholu, který ovšem nesměl být uváděn jako pozitivní )...Samozřejmě byla také zahrnuta politická cenzura, která ale nebyla v takovém rozsahu, že by se mohla rovnat Španělsku nebo Německu a byla oproti jiným paragrafům vcelku nevýrazná.
Tak a ted´zkuste natočit dobrý film, když nemůžete vlastně vůbec nic.
0 komentářů:
Okomentovat